Jednoduché monofonní sluchátko.

Potřeboval jsem vyřešit sluchátko typu "špuntík", aby fungovalo na monofonní signál. Použil jsem sluchátko, nebo spíše hands-free, které bylo dodáváno spolu s mobilním telefonem (našel jsem nějaké od telefonu Nokia). Původní čtyřpólový jack (u mě 2,5 mm) jsem odstřihl. Kabel měl čtyři žíly (stínění, v něm patrně vodič od mikrofonu, vodič od tlačítka pro přijetí hovoru a vodič od sluchátka). Ohmmetrem jsem určil vodič ke sluchátku (spolu s vodičem, tvořeným opletením). Po připojení ohmmetru se ozýval ve sluchátku praskot. Pak jsem vzal stereofonní jack 3,5 mm a  k živým pinům jacku jsem připájel odpory 68 ohmů. Druhé konce odporů jsem spojil. Do tohoto spoje jsem připojil jeden vodič od zmíněného sluchátka a druhý vodič sluchátka (opletení) jsem zapojil na pin kostry jacku. Takovéto sluchátko dává dostatečně hlasitý signál z běžných zdrojů (např. z počítače). Mikrofon jsem na šňůře ponechal (příliš nepřekáží), zdatnější kutilové by jej jistě dokázali odsranit. Z celé té drobnosti mám radost hlavně z toho, že se našlo využití jedné léta nepoužívané věci (měl jsem toto hans-free stále v nerozbaleném sáčku, zatímco příslušný mobil už byl dávno zlikvidován).

Přepínač dvou přijímacích antén.

Postavil jsem přepínač k přepínání dvou antén při příjmu. Je pro multibeamig na pásmu 144 MHz, příp. 432 MHz pro provoz do dvou směrů. Ovládá se jedním tlačítkem na panelu. Je postaven ze šuplíkových zásob s použitím TTL obvodů. Stisk ovládacího tlačítka je ošetřen monostabilním klopným obvodem 74121 na impuls definované šířky a následuje dělička dvěma (půlka 7474). Přes tranzistor se spíná relé. Relé má dva přepínací kontakty. Jedním se přepínají vf signály z antén a druhým kontaktem indikační LED. Použil jsem relé Siemens typu V23042-A 2005-B101. Má cívku na 24 V. Na napájení je použito kontrolkové trafo (24V / 2VA). Relé je přilepeno za kryt k desce a ke kontaktům relé vedou od konektorů asi pěti centimetrové úseky teflonového káblíku 50 Ohm. Bylo by možno použít i jiná podobná relé a podle napětí cívky modifikovat napájecí část. Opletení jsou u relé spojena připájením na malý pásek plechu. Ovládací obvod (včetně napájecích obvodů) není kostřen na skříňku. Kostřena je jen VF část (přes panelové N-konektory). Přepínač měl na 144 MHz ČSV asi 1.3 a na 432 MHz asi 1.7 - hodnoty, které jsou pro účely příjmu vyhovující. Později byl na káblík, připojený k pohyblivému kontaktu relé, paralelně přidán trimr 0.5 - 6 pF a odraz bylo možno dál snížit (trimr nast. cca k hodnotě 1 pF). LED na předním panelu jsou rozmístěny tak, aby indikovaly nejčastější nasměrovaní antén v závodech na severovýchodě naší republiky.

Reproskříňka k radiostanici.

Chtěl jsem trochu vylepšit poslech z ruční radiostanice externím reproduktorem. V šuplíku jsem našel oválný reproduktor ze starého televizoru a udělal na něj skříňku. Po připojení skříňky ke stanici byl přednes řeči přebasován. Proto jsem doplnil reproduktor horní propustí. Součástky jsou na malé univerzální destičce z kuprextitu a připevněny ve skříňce. Kondenzátory na napětí minimálně 10 V. S touto reproskříňkou se zlepšila srozumitelnost ve srovnání s holou ručkou.

A zase sekvencer.

Po delší době jsem sestavil další sekvencer. Obvodové schéma je shodné s dříve uvedeným s těmito rozdíly: Použitá relé s cívkou 12V/30mA, celý sekvencer napájen jen 12V. Odpadly stabilizátory, odpory k LED nyní s hodnotou 1kΩ, v šuplíku byly tranzistory BUZ60 a KFY18, zenerovy diody 5V. Kondenzátory pro časování: Svitek M68 (jako v předchozím případě) a tantal 10M/16V. S těmito hodnotami je sekvencer spíše s kratšími časovými konstantami. Proudový odběr určují především použitá relé a odpory u LED. V mém případě (při sepnutí) asi 110mA.

Přepínač přijímacích antén.

Inspirován konstrukcí jsem sestavil přepínač jen z diskrétních prvků - s jinou filozofií ovládání. Každý vstup se ovládá samostatným tlačítkem (nezávislá tlačítka ISOSTAT bez aretace). Po stisknutí jednoho z tlačítek se trvale připojí k přijímači příslušný vstup do doby, než se stiskne jiné. Vše je umístěno ve skříńce o rozměrech 200 x 50 x 130 mm. Schéma zapojení je zde, provedení zde, zde a zde. Se standartními N konektory a Semi-rigid káblíky jsou vf parametry dány především použitými relé - na 144 MHz lze průchozí útlum v daném režimu zanedbat.

Další sekvencer.

Tento sekvencer je určen pro ovládání dvou koncových stupňů pro 2m sestavu. Podmínkou funkce je, aby transceiver měl přepínání Rx/Tx pouze tímto sekvencerem. Tedy žádný VOX při cw nebo spínač na mikrofonu (použijeme nejlépe náhlavní soupravu sluchátek s mikrofonem). Vypnutí VOXu při cw může u některých transceiverů vyžadovat zásah do zařízení.
Po stlačení pedálu PTT se nejprve přepnou koncové stupně na vysílání, poté transceiver. Po odlehčení pedálu se nejdříve přepne transceiver do Rx, pak "odpadnou" PA.
Všechny větve sekvenceru jsou mezi sebou galvanicky odděleny. Také obvodová zem přístroje je oddělená od kovové skříňky - na síťové vidlici je k zemnicímu kolíku připojeno jen jádro transformátoru a skříň přístroje.
Ke konstrukci jsem použil šuplíkových zásob. Dala by se použít též relé na 12 V a ve zdrojové části vypustit hladinu 24V.

První spojení laserem mezi Českou republikou a Rakouskem.

22. května 2009 bylo navázáno první spojení laserem v oblasti červeného světla (394THz) mezi Českou republikou a Rakouskem. Na naší straně byla stanice OK2KQQ/p v JN88HT (Svatý kopeček u Mikulova), v Rakousku op. Fritz OE1FFS/3 v JN88GS (vrch Galgenberg). Pracováno na vzdálenost 10,8 km provozy AM / MCW (QSO cross mode) s reporty 59 / 599.